|
|
Sejdeme se v litorálu: Diverzita symbiontů lišejníků čeledi Verrucariaceae
Schmidtová, Jana ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Lišejníky jsou organismy tvořené několika symbiotickými partnery, z nichž nejdůležitější je houba (mykobiont) a řasa či sinice (fotobiont). Přestože většina lišejníků je terestrická, některé lze nalézt i ve vodním prostředí. Černé korovité lišejníky z čeledi Verrucariaceae (Verrucariales, Eurotiomycetes, Ascomycota) se dokázaly tomuto prostředí velmi dobře přizpůsobit a tvoří často dominantu mořského pobřeží v těsné blízkosti kolísající vodní hladiny. Schopnost těchto lišejníků obývat nejrůznější prostředí je spojována s jejich neobvykle širokou škálou fotobiontů. Přesto však u většiny z nich není tento symbiont známý. Tato práce zkoumá diverzitu lišejníků čeledi Verrucariaceae v litorální zóně pobřeží Baltského a Severního moře, vztahy mezi symbionty a spojitost mezi diverzitou lišejníků a gradientem salinity. Pomocí metabarcodingu zjišťuje diverzitu volně žijících řas v okolí studovaných lišejníků a symbiotické řasy porovnává s fotobionty, nalezenými v lišejnících. Mykobionti a fotobionti byli identifikováni pomocí ITS a 18S rDNA. Nalezeno bylo celkem devět linií mykobiontů i fotobiontů. Nejčastějším lišejníkem se ukázal být druh Hydropunctaria maura se svým fotobiontem Pseudendoclonium submarinum. Pro řadu lišejníků je zde jejich fotobiont popsán molekulárně poprvé. Objevení mnoha molekulárně...
|
|
|
Diverzita zooplanktonu tatranských jezer v prostoru a čase
Čablová, Radka ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Šorf, Michal (oponent)
Tato diplomová práce je první výzkumnou studií, která hodnotí druhové složení, druhovou bohatost i druhovou abundanci zooplanktonu v litorálních vzorcích 90 tatranských ples (Západní a Vysoké Tatry Slovenska a Polska), odebraných v září roku 2004, v kontextu environmetálních parametrů jezer a prostorových vztahů jednotlivých ples. Nejčastěji se vyskytující druhy v tatranských plesech v roce 2004 byly hodnoceny i z hlediska jejich výskytu v jezerech před sto lety (Minkiewicz 1914, 1917 a Lityński 1913, 1917), během období acidifikace (Ertl & Vranovský 1964, Ertl et al. 1965, Hrbáček et al. 1974, Stuchlík et al. 1985) a během období zotavování ples z okyselení (Hořická et al. 2006, Sacherová et al. 2006). Vztahy mezi jednotlivými proměnnými byly analyzovány za pomoci Poissonovy regrese, shlukové analýzy s multinomickou regresí, kanonické korespondenční analýzy, Mantelových testů a vícenásobné negativně binomické regrese. Výsledkem analýz bylo rozdělení jezer do čtyř shluků (A, B, C, D). Každý shluk byl tvořen jezery se stejnými environmentálními, prostorovými faktory a podobným druhovým složením. Třináct druhů zooplanktonu (Acanthocyclops vernalis, Acroperus harpae, Alona affinis, Arctodiaptomus alpinus, Ceriodaphnia quadrangula, Cyclops abyssorum tatricus, Daphnia longispina, Eucyclops serrulatus,...
|
|
|
Makrofyta rybníků zemědělské krajiny vybrané části Novohradského podhůří
SOUKUP, Tomáš
Cílem terénní diplomové práce bylo určování a posouzení diverzity vodních a mokřadních druhů rostlin (makrofyt) v 46 sledovaných vodních nádržích v povodí řeky Vltavy a Malše. Vlastní botanický průzkum probíhal v podhůří Novohradských hor a zaobíral se druhovou identifikací vyšších rostlin ve vymezeném území vodních nádrží, pro které byla současně stanovena i listová pokryvnost dle Braun-Blanquetovy stupnice modifikace Westhoff & van der Makrel. Sběr druhových dat a definování listové plochy probíhalo vždy jen na úrovni vodního ekosystému s členěním na jednotlivé polygony (litorály) s charakteristickými stanovištními společenstvy. Získaná data se následně vizualizovala v mapách a tabulkách druhového zastoupení s přidělenou pokryvností. Z environmentálních ukazatelů se hodnotil obsah dodatkových živin v nádrži, velikost rybí obsádky, chov kachen, charakter a mocnost sedimentů, vodní stav, převažující zemědělské využití půdy v blízkém okolí, rozloha vodní plochy a hlavní spádové povodí dané oblasti. Zmíněné ukazatele (podmínky) se zaznamenávaly pro každou vodní nádrž a staly se podkladem pro další statistické hodnocení mokřadního ekosystému. Diplomová práce se skládá ze dvou částí - rešeršního zpracování problematiky rybničního hospodaření s dopady na doprovodnou vodní vegetaci a statistického vyhodnocení identifikovaných údajů. Ze sumarizovaných statistických dat vzešla skutečnost zvýšené diverzity druhů v povodí řeky Vltavy u částečně letněných rybochovných nádrží. Mapování a sběr botanických vzorků proběhl ve vegetační sezóně 2015, v období od konce měsíce května do začátku měsíce srpna.
|
|
|
Patří ryby do vody? - ekologický výukový program o významu vodních těles bez rybí obsádky
BEČKOVÁ, Andrea
Vodní nádrže nalezneme kdekoli v přírodě. Malé stojaté tůňky bez ryb je těžší najít. Žáci studující biologii, členové zájmových biologických kroužků nebo i laici, kteří se zajímají o dění v přírodě nabízejí tyto vody výtečnou možnost získat a dozvědět se mnohé o vztazích mezi jednotlivými druhy živočichů ale i vodních, příbřežních rostlinách o zákonitostech mezi různými skupinami organismů a společenstev. Rybářství a rybníkářství má nemalý význam pro výživu, rekreaci člověka, ale i nemalý význam pro životní dění ve vodě. V současné době se stává prvořadým problémem přerybnění vod a následná rybí predace, která decimuje rybniční prostředí. Tůně bez ryb jsou velice důležité proto, aby mohly být osídleny vodním hmyzem a jinými organismy. Bylo by vhodné věnovat organismům sladkých vod více pozornosti, jak na školách, třeba prostřednictvím výukových programů, tak i v zájmových kroužcích a mít dostatek vhodných pomůcek pro tuto výuku. V práci popisuji vzájemné vztahy mezi organismy sladkovodních nádrží, jejich vztahy s okolím, jaké faktory na ně působí a ovlivňují jejich výskyt.
|
|
|
Diverzita obojživelníků (Amphibia) a jejich antropogenní ovlivnění v národním parku Podyjí
Bohuslavová, Markéta
Diplomová práce se zabývá druhovou diverzitou obojživelníků v Národním parku Podyjí. Byly zde vybrány 4 lokality s různou antropogenní zátěží, na kterých probíhal monitoring. Jedná se o rybník Čížovský lesní, Dehťák, pod obcí Lesná a tůň zvanou Na Pyramidě. Pro dosažení druhového a početního zastoupení byly použity invazní a neinvazní metody monitoringu. Na lokalitách bylo dříve zaznamenáno 11 druhů, během mého průzkumu bylo zjištěno 8 z nich. Mezi nejhojnější druhy patří ropucha obecná, skokan štíhlý, skokan hnědý, čolek velký a čolek obecný. Překvapivě byla prokázána přítomnost a úspěšná reprodukce čolka velkého v rybníce pod Lesnou. Nebyl potvrzen výskyt vodních skokanů ani skokana ostronosého. Zjištěné údaje byly následně použity pro výpočet synekologických charakteristik (dominance, druhová diverzita, ekvitabilita a Jaccardův index podobnosti). Dosažené výsledky byly porovnány s jinými autory a vyhodnoceny z hlediska antropogenního vlivu. Obojživelníky v národním parku nejvíce ohrožuje vysoká rybí obsádka a absence litorální vegetace. Doporučený management na těchto lokalitách je výlov a poté možné nasazení vhodných druhů ryb, případně vybudování zábran a vytvoření litorálního pásma.
|
|
|
Monitoring vybraných rybníků Duchcovska břehové porosty
Kotlanová, Jaroslava ; Pecharová, Emilie (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Cílem této práce bylo provedení inventarizačního průzkumu litorálních porostů na dané lokalitě a navržení managementových opatření k ochraně makrofytní vegetace. Z tohoto důvodu byl vypracován seznam nalezených druhů břehových porostů. Podle zpracovaných fytocenologických snímků makrofytních druhů byla určena společenstva vyskytující se v zájmové oblasti. Nalezená společenstva byla zakreslena do mapových podkladů. Sledován byl také výskyt ohrožených a nepůvodních druhů.
Monitoring byl prováděn na území deseti rybníků ve správě místní organizace Českého rybářského svazu Duchcov. Tato lokalita se nachází v oblasti Podkrušnohorské pánve, která se potýká s ekologickým zatížením vzniklým těžbou hnědého uhlí. Zjištěné výsledky byly porovnány s obdobnými pracemi z jiných lokalit. Důvodem bylo posouzení druhové rozmanitosti v zájmovém území. Vzniklé mapy litorálních společenstev byly konfrontovány s mapovými podklady biotopů zpracovanými Agenturou ochrany přírody a krajiny.
Výsledky této práce mohou referovat o stavu litorální vegetace v zájmové lokalitě a být podkladem pro monitoring v následujících letech, umožňujícím hodnocení dlouhodobých změn ekologické stability krajiny v daném území. Výsledky mohou sloužit také jako podklad při plánování managementových opatření.
|
|
|
Meziroční variabilita plůdkových společenstev v litorálu přehradní nádrže
VESELÝ, Lukáš
V letech 2007-2011 byla vzorkována tohoroční společenstva v litorálu přehradní nádrže Římov. Tato práce si mimo jiné klade za cíl sledování výskytu plůdku v jednotlivých litorálních habitatech nádrže Římov v průběhu pětileté datové řady v závislosti na síle jednotlivých ročníků, faktorech prostředí atd., a také nalezení obecného distribučního vzorce, který by mohl vysvětlovat výskyt juvenilních jedinců jednotlivých druhů v různých habitatech či pomohl objasnit podélný gradient výskytu juvenilních jedinců v rámci dlouhodobě mapované modelové údolní kaňonovité nádrže Římov. Výsledky této práce by mohly být následně použity i na typově podobných středoevropských nádržích
|
|
|
Druhové složení zooplanktonu vybraných rybníku v oblasti Javořické vrchoviny
IŠTOK, Tomáš
Bylo studováno druhové složení rybničního zooplanktonu vybraných rybníku v oblasti Javořické vrchoviny, v okolí Nové Bystřice a Slavonic. Vzorkován byl pelagiál a na vybraných lokalitách i litorál rybníků. Při výběru vzorkovaných lokalit byl kladen důraz na výběr lokalit s historickým, předpokládaným či aktuálním výskytem Heterocope saliens, která se vyskytuje na lokalitách s rybníky v okolí rašelinišť a vodním prostředí s nižším pH. Tyto lokality jsou zpravidla extenzivně obhospodařovány. Bylo nalezeno 69 druhů (24 Cladocera, 15 Copepoda, 30 Rotatoria). Byla potvrzena hypotéza, že největší druhové spektrum zooplanktonu najdeme na mezotrofních lokalitách s mírným rybářským hospodařením.
|
|
|
Biodiverzita perlooček a klanonožců v oblasti Nadějské rybniční soustavy
KOSÍK, Miroslav
Byla studována biodiverzita planktonních korýšů, perlooček a klanonožců v oblasti Nadějské rybniční soustavy nacházející se v jižních Čechách. Sledovány byly jak rybniční tak i nerybniční lokality (tůně, rybniční stoky, písník a řeka). Vzorkován byl pelagiál i litorál rybníků. Na celkovém území bylo zaznamenáno velké druhové bohatství korýšů. Celkem 65 druhů (Copepoda 21 druhy a Cladocera 44 druhy). Byla potvrzena hypotéza, že s růstem intenzity rybářského hospodaření a zhušťováním (zvyšováním) obsádek, dochází k poklesu diverzity zooplanktonu v pelagiálu. Potlačené druhy dokáží přežít v menších prostorech (v litorálech, stokách, tůních, v rybnících s nízkou obsádkou a jiných nerybničních lokalitách), kde na ně není vyvíjen takový predační tlak. Na ploše většího území, bohatého na rozličné typy vodních ekosystémů, s rozumnou intenzitou hospodaření, tak diverzita druhů neklesá, nebo jen mírně. Také byly porovnány různé metody odběrů, z hlediska efektivity zachycení druhů,se nejlépe osvědčila metoda prolovení litorálních partií.
|
host ::
RSS.